Británie se stává úkrytem pro válečné zločince

lotfi_morteza20130730175335560

Británie se stává nebem pro válečné zločince, nová čísla ukazují, že o britskou imigraci žádalo skoro 100 podezřívaných válečných zločinců.

Tito podezřelí, spousta z nich žije v Británii několik let, původně pochází ze zemí jako je Afghánistán, Irák, Srí Lanka, Srbsko, Libye a Rwanda.

Mezi nimi jsou Rwanďané, kteří byli zapojeni v genocidě, která vedla k úmrtí 800ti tisíc lidí.

Podle nových šokujících čísel Ministerstvo vnitra zkoumalo od ledna 2012 skoro 800 případů, kde se objevili podezřelí z válečných zločinů a zločinů proti lidem.

Ministerstvo vnitra, které trvá na tom, že se z Británie nestane úkryt pro válečné zločince, podezřelé indentifikovalo minulý rok, uvedla BBC.

Proti 99ti lidem, kteří žádali o britské občanství, azyl, nebo odešli kvůli pobytu v Británii, učinilo „nežádoucí doporučení,“ zatímco o vstup do Británie požádalo dalších 16 podezřelých.

Tato zjištění následují dřívější čísla, která naznačovala, že mezi roky 2005-2012 britští imigrační úředníci identifikovali více jak 700 podezřelých válečných zločinců.

http://www.presstv.ir/detail/2013/07/30/316400/war-crime/

Reklamy

NATO sleduje Egypt

ss

Generál Amerického Letectva Philip Breedlove, který je od května novým velitelem NATO v Evropě, prohlásil, že NATO pečlivě sleduje Severní Afriku. Tedy bordel, který aliance nadělala.

„Příliv uprchlíků, drog a všech možný věci v Evropě je ovlivněn situací v Severní Africe, takže jakákoliv nestabilita v Severní Africe je pro národy NATO jasnou obavou.“ řekl reportérům v operačním velitelství NATO v Bruselu.

„Právě teď nemáme žádná plány pro akce v Egyptě. Stejně jako Sýrii to pečlivě sledujeme a díváme se na to, jak to ovlivňuje naše partnery NATO a pokud bude potřeba, tak se o naše partnery postaráme.“ prohlásil.

Breedlove dále vyjádřil obavy o přenesení syrského konfliktu do sousedních zemích, které nechaly Sýrii zaplavit bojovníky a zbraněmi. „V tuto dobu o misi NATO v Sýrii nežádáme.“ řekl. Nicméně ale dodal, že NATO extenzivně přezkoumalo své plány na ochranu Turecka, kde už byly nasazeny raketové systémy Patriot.

60% saúdské zbraňové pomoci skončilo v rukách Al-Kájdy

BQVwFbzCIAAU2WH
Desktrukce Homsu. Saúdové by podle mezinárodního zákona měli zaplatit opravy. To samé platí i pro celý mezinárodní gang.

OSN dostala informaci to tom, že 60% saúdských dodávek zbraní do Sýrie bylo doručeno jednotkám Al-Kájdy.

Podle zprávy libanonského deníku al-Akhbar informace OSN ukazuje, že Al-Nusra a Islámský emirát Iráku a Levantu napojený na Al-Kájdu získal větší část saúdských zbraňových zásilek.

Saúdská Arábie dodala zbraně z jedné východoevropské země, ty měly ale být doručeny tzv.moderátním opozičním jednotkám, které bojují proti syrské vládě, Rijád je ale doručil přímo do ruk teroristických skupin.

Nedávno se také objevily zprávy, že Saúdská Arábie uzavřela dohodu s izraelskou armádou o koupi zbraní pro militanty bojující proti vládě Bashara al-Asada.

Izraelské rádio uvedlo, že Saúdská Arábie podepsala dohodu v ceně 50 milionů dolarů pro dodání starého izraleského vybavení a zbraní militantům.

Zprávy také dodaly, že zbraně zahrnovaly různé typy protitankových střel, vojenská vozidla, dělostřlecké vybavení a zařízení pro noční vidění.

Daily Telegraph minulý měsíc uvedĺ, že Saúdská Arábie poskytla takfiristickým militantům protitankové rakety Konkues vyrobené v Rusku.

http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13920509001080

Německé a francouzské monitorovací sítě NSA

BNDsigint

Globální síť signálových informací The Bundesnachrichtendiesnt (BND) (Federální zpravodajská služba). V Německu tato síť sídlí v komplexu BND v Pullachu u Minichova. Nové zpravodajské centrum ve Wiesbadenu-Erbenheimu má být společnou agenturou pro sbírání komunikací obsazenou NSA, americkou armádou a personálem BND, to Německo přivádí velice blízko ke statusu „druhé strany“ s aliancí USA, Británie, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu. Další zachycovací stanice BND jsou údajně v itálském Lecce; ve špěnělském Conilu (obě využívány pro napadání podmořského kabelu); v pohoří hory Pamir v čínské provincii Xinjiang u afghánské hranice; na Tajvanu a v Libanonu. Informace jsou posílány do databází NSA.

DGSEsigint

Globální síť signálových informací DGSE (Generálního direktoriátu pro vnitřní bezpečnost). Většina zachycených dat DGSE ze severní Afriky, Středního východu a Jižní a jihovýchodní Asie jde přímo do databází NSA z Alliance Base, společného operačního centra DGSE-CIA v Paříži. Ačkoliv byla uzavřena, objevují se zprávy, že se přestěhovala do více bezpečnější oblasti někde ve Francii. Alliance base se také skládala z personálu NSA, který pracoval vedle dalších analytiků signálových informací z britského Vládního komunikačního ředitelství (GCHQ), kanadského Komunikačního bezpečnostního podniku (CSE), australského Direktoriátu pro Obranné signály (DSD) – všechno to jsou druhé strany v Alianci pětí očí – německé BND a francouzských analytiků. Přítomnost francouzských a německých analytiků by mohla být nazvána „Třetí strana plus“ nebo „Druhá strana lite“ v klubu Pěti očí. Zachycovací stanice DGSE jsou umístěny ve Fort du Mont-Velrian, Creil, Les Alluets-le-Roi Feucherolles, Boullay-les-Troux, a hotel des Invalides, všechno okolo Paříže. Další stanice ve Francii jsou umístěny v Mutzigu, Dieuze, Caserne Filley v Nice, Presqu’ile de Giens, Camargue, Plateau d’Albion, Le Cap-d’Agde, Domme a Saint Laurent-de-la-Salanque. Mimo Francii jsou stanice DGSE umístěny na zámořských zemích a území (DOM-TOM), zahrnují Tantouta v Nové Kaldonii; Korou ve Francouzské Guianě; Mayotte; Reunion; Papeete; Francouzské Polynésii; a Svatém Bartoloměji. Další stanice DGSE jsou v Džibutsku, v Bouaru ve Středoafrické republice a v Abú Dhabí ve Spojených Arabských Emirátech.

Francouzi své aktivity signálových informací koordinují s americkými drony, které jsou zvláště nakonfigurovány pro sbírání signálových informací, a letadly PC-12 létajícími z letiště Ouagadougou v Burkině Faso. Operace v Burkině Faso mají krycí jméno CREEK SAND a regionální informace jsou sbírány z spojovacího centra v Ougadougou s krycím jménem AZTEC ARCHER. Podobná operace, s krycím jménem TUSKER SAND, je prováděna ve východní Africe z letiště v Entebee v Ugandě. Tato operace je koordinována s operacemi DGSE, které doplňují komunikační sledování NSA z Camp Lemmonier v Džibutsku.

Zatímco se Německo a Francie blíží ke statusu druhé strany v alianci Pěti očí, další státy se zdá se stěhují do upřednostňovaného statusu čtvrté strany nebo juniorské třetí strany. Uniklý TAJNÝ NOFORN (Tajné, nevydavatelné cizincům) s datem 23.dubna 2009 z americké ambasády v Ouagadougou, který referuje na zpravodajské Spojovací centrum AZTEC ARCHER, má jeden paragraf označený S/REL USA BFA CAN GBR. Tzn. tajné, ale vydavatelné do Spojených států, Burkiny Faso, Kanady a Spojeného království. Přidání země jako je Burkina Faso do skupiny blízkých amerických zpravodajských partnerů naznačuje, že je Burkina Faso přiváděna do rozšířené aliance Pěti očí, tohle bylo před deseti lety nemyslitelné.

Níže postavené zpravodajské služby mohou vstoupit a odejít z Aliance pětí očí rychle. Lidová republika Čína byla kdysi blízkým spojencem čtvrté řady, kdysi zvané aliance USA a Británie. NSA si udržuje dvě základny pro signálové informace v Qitai a Korla v čínském Xinjiangu, které monitorovaly sovětské a ruské raketové testy ve střední Asii. NSA dokonce cvičila techniky SIGINT Čínské lidové armády osvobození v San Francisku. Současné vztahy mezi USA aa Čínou zanechávají tento vztah v otázce.

Rozšířená monitorovací síť NSA s evropskými státy se změnila od dob studené války, když Fort Meade a její spojenci třetí strany Západní Německo, Dánsko, Norsko, Británie a Švédsko sledovaly sovětské aktivity v severní Evropě a Artiku. Společné operace NSA se Skandinávci, včetně Islandu, a Němci, Holanďany, Francouzi, a dalšími, jsou více integrované a automatizované než v minulosti.

index

Po vraždě kurdského politika vyzvali syrští Kurdové všechny ozbrojené lidi do boje, turecké manévry mezitím pokračují

syriakurd829

V úterý ráno explodovalo v severosyrském městě Qamishli auto se členem diplomatického výboru Vrchní Kurdské rady. Isa Huto byl zastánce svobody pro Kurdy a účastnil se zakládajícího kongresu Strany demokratické unie (PYD). Atentát také přišel v zajímavou dobu. Turecko po návštěvě lídra PYD změnilo ohledně kurdské autonomie názor a z čista jasna hodlá uznat dočasný Kurdský stát v Sýrii. Pořád ale není jasné, co budou za to chtít.

Podle Syrské observatoře pro lidská práva vyzvaly Kurdské lidové obranné jednotky (YPG) všechny, co mají zbraně, aby se připojili k boji proti džihádistům. „Výbory pro ochranu Kurdů žádají všechny, co mají zbraně, aby se připojili k jejich řadám na ochranu oblastí pod jejich kontrolou před útoky bojovníků Islámského státu Iráku a Levantu (ISIS), Al-Nusry a dalších batalionů.“

Asi tou nejzásadnější otázkou zůstává, co plánuje udělat Turecko. Potřetí za tři týdny turecký premiér Erdogan svolal další mimořádnou schůzi ohledně Sýrie. Podle deníku Today’s Zaman se na schůzi objevili ti samí, co na těch předešlých – vicepremiér Beşir Atalay, šéf Generálního štábu Necdet Özel, ministr vnitra Muammer Güler, ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu, ministr spravedlnosti Sadullah Ergin, ministr obrany İsmet Yılmaz a šéf MIT Hakan Fidan. Tato schůzka byla svolána po incidentu s „pašeráky.“ Podle tureckých médií musela turecká armáda použít slzný plyn, aby rozhenala „2 tisíce pašeráků přicházejících ze Sýrie.“ Nikdo ale neuvedl, co přesně tito lidé pašovali. Číslo je na pašeráky velice podezřelé. A navíc, fakt, že skoro po dvou a půl letech ukrývání teroristů, pašeráků a zlodějů se Turecko obává hrozby ze Sýrie, tomu moc věrohodnosti nepřidá.Podporovali Al-Kájdu proti Kurdům a naráz mají problém. Je to absurdní.

Vývoj v celém Kurdistánu se i tak vyvíjí okolo Turecka. Vicepremiér Bülent Arınç vyzval syrské Kurdy, aby se nestranili Asadovi. “Formaci žádáme, aby nespolupracovala s Asadem. Buďte součástí opozice nepokoušejte se převzít kontrolu fait accompli.“ Tímto se také potvrdila slova lídra PYD Saliha Muslima.

Mezitím si ale Erdogan pozval do Turecka dalšího Kurda. Tohle se událo, když se Kurdové z Íránu, Turecka, Iráku a Sýrie dohodli na srpnové konferenci v Irbilu. Premiér Kurdistánu Nechirvan Barzáni se má setkat s Erdoganem a tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutogluem. Témata dvoudenní schůze se týkají kurdské konference, mírového procesu s PKK a kurdského státu v Sýrii. Tyto události naznačují, že Erdogan něco plánuje.

Turecký mírový proces s PKK začíná být fiaskem. Do severního Iráku se nestáhla ani půlka bojovníků a Kurdové začínají podezřívat, že turecká vláda neplní to, co slíbila. Kromě uznání kurdské entity další sliby neznáme.  Jelikož lídr PKK Öcallan sedí v přísně střeženém vězení, je snadné jej umlčet. Nabízí se ale otázka: Využil Erdogan Öcallana pro stažení PKK a nesplnil podmínky? Sám Öcalan si možná začíná uvědomovat. Jeho sestra a strýc Süleyman Arslan tureckými médiím řekli, že „od dohody odstoupí, pokud bude proces pokračovat tímto způsobem.“

Rusko syrské Kurdy pozvalo na mírovou konferenci v Ženevě. Je ale minimální šance, že se něco takového uskuteční. Mírový proces byl totiž zabit už hodně dávno.

Špehování NSA v Německu

0,,16975402_401,00
Bývalá stanice Bad Aibling u Mnichova

Když německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila své pobouření ohledně špehování NSA, bezpochyby musela vědět, že je Německo v této aktivitě zapojeno už od studené války. Tvrdí to i německý historik Josef Foschepoth. Podle něj jsou tím pravým důvodem poválečné dohody.

„Byl jsem překvapen prvními reakcemi, zvláště z politické strany. Bylo to jako kdyby se to stalo poprvé a jako hrozně špatné a unikátní. Není tomu tak. Podle mého výzkumu se tohle v Německu stalo v 60tých letech nespočetkrát.“ řekl DW. Podle Foschepotha vše začalo po porážce nacistů, americké okupaci a nalezení nového nepřítele v podobě Sovětského svazu. „Američané uvalili obrovský tlak. Nechtěli se vzdát tohoto území, které je pro jejich monitorovací operace geostrategické. Němečtí lídři chtěli říkat, že teď máme trochu suverenity; jinými slovy, pár slov pro obnovení národní psychiky. Neřekli samozřejmě, že musíme přijmout stejné podmínky, jako v minulosti pod okupací a v budoucnu, kvůli mezinárodním a tajným dohodám. A tyto dohody jsou pořád platné a závazné pro každou německou vládu, dokonce i dnes.“

Kromě toho, že je Německo partnerem třetí strany Národní bezpečnostní agentury, a tudíž musí odevzdávat informace do USA výměnou za absolutní minimum, má dlouhou historii amerických špionážních operací mířených na Východní Německo, Švýcarsko, Polsko, Československo a Sovětský svaz. Podle knihy „Národní bezpečnost a systém Echelon“ od Wayna Madsena BND také spolupracovala i se Španěly:

Nejasná podstata zpravodajských vztahů v období po studené válce a oslabení tradičních zpravodajských vazeb mezi anglicky mluvícími partnety UKUSA (Británie, USA) vyústilo v posílení vazeb SIGINT (signálové informace) mezi NSA a německou BND. Kromě programu NSA-BND o ovládání šifrovacího vybavení si obě agentury vytvořily úzké spojení mezi jejich odposlouchávacími zařízeními v Německu a jinde.

 V 80tých letech BND nainstalovala stanici po zachycování komunikací šířících se troposferickým rozptylem společně se stanicí NSA Bad Aibling, ta kdysi byla druhou největší stanicí SIGINT v Evropě. Stanice BND pro troposferické zachycování, krycím jménem „Seeland“, byla zvláště efektivní v zachycování komunikací mezi sovětskými ozbrojenými složkami ve Východním Německu u Wunsdorfu a velitelstvími Sovětského generálního štábu v Československu a Polsku přes satelit Molniya.

Schopnost BND sledovat komunikace raketových, námořních a generálních velitelství Sovětů poskytla Němcům v červenci 1991 informaci, že plánovaný srpnový převrat proti Michajlu Gobačevovi nemá plnou podporu Sovětských ozbrojených sil. Některé zachycené komunikace NSA mezi šéfem KGB Kryuškovem a ministrem obrany Yazovem a vojenskými veliteli po celém SSSR odhalily, že pro puč je minimální nebo žádná podpora. Antény Bab Ailbing poksytly BND a NSA pokročilé varování Sovětského převratu a následného kolapsu.

BND doufala, že NSA podpoří americké operace SIGINT ve Střední Evropě ze supermoderního velitelství BND ve Stockdorfu u Mnichova. Náznakem úzkých vazeb je společné operační centrum NSA a BND u Augsburgu. BND by klidně mohla nahradit britskou GCGQ jako oblíbeného partnera NSA v Evropě, protože každá agentura má té druhé co nabídnout. V době, když Spojené státy buď opustily, nebo předaly, spoustu zařízení SIGINT daným zemím, BND vypadala připraveně k převzítí podílu sbírání SIGINT pro NSA. BND má navíc excelentní satelitní zdroje, jak v Ionosferickém institutu (krycí jméno) v Rheinhausen-South Badenu, odkud budova BND v Pullachu monitoruje 21 kanálů německých a zahraničních satelitů, a v Evropské vesmírné agentuře v Kourou ve Francouzské Guianě, kde satelitní specialisté BND poslouchají přenos dat z komunikačních satelitů (včetně INTELSAT) vypuštěných raketami Ariane.

BND také rozšířila využití počítačů vyhledávajících slova, které byly pravděpodobně dodány Fort Meade (ředitelstvím NSA). Němci využívají počítače k boji proti organizovanému zločinu. Počítače pro rozpoznávání slova, stejně jako jejich protějšci v NSA, jsou naprogramovány na zachycování a nahrávání psaných nebo mluvených slov jako „zbraně,“ „drogy“, „peníze“. Ačkoliv BND německé občany ujistila, že nahrávky nevinných konverzací „ničí,“ spousta Němců přesvědčená není.

Christian Pfeiffer, německý profesor práv na Výzkumném institutu Lower Saxony, tvrdí, že jakákoliv diskuze, které má se svými americkými kolegy v Nizozemí nebo v USA, které se týkají organizovaného zločinu, jsou pravděpodobně zachycovány. Domnívá se také, že hlavními cíly odposliuchávání agentury jsou jakékoliv konverzace mezi novináři týkající se politických skandálů zahrnujících velké politiky.

V době po studené válce se zájmy NSA a BND vždy nestřetly. Ačkoliv jsou některé COMINT označeny jako REL RFG (znamená vydavatelné Německu), spousta zůstává pod zámkem NSA. Kromě Bad Aibling udržovala NSA velkou pozemní stanici v Gablingenu, severně od Augsburgu. Na místě největší Wullenweberské antény v Evropě stojí kruhové klece o velikosti 36 fotbalových hřišť. Ačkoliv byla Pozemení stanice v Augsburgu (NSA byla známa jako Gablingen) oficiálně vyřazena z provozu v roce 1993, NSA má na základně dodnes omezenou zpravodajskou přítomnost.

Gablingen zůstává pro NSA důležitým, byl zapojen v několika vojenských operacích v Evropě a jinde. Budova 1801, jedna z nejtajnějších budov zpravodajské komunity na světě, má 220 kanceláří, více jak 400 dveří a žádná okna. V budově sídlí 66.Brigáda vojenské rozvědky, kde 700 lidí s přísně tajnou prověrkou pomáhá zachycovat COMINT a ELINT americkým vojákům ve Rwandě, Perském zálivu a těm, kteří tvoří Bojovou jednotku Able Sentry v Makedonii.

V roce 1995 vytvořila NSA síť odposlouchávacích zařízení v rámci mírového kontignentu NATO (IFOR) v Bosně. Stanice na vrcholu hor v americkém mírovém sektoru ve východní Bosně posílala zachycená data zpravodajskému podpůrčímu týmu sídlícímu v Tuzle.  Zpravodajský tým v Tuzle se skládal z personálu NSA, CIA a Obranné zpravodajské agentury. Fakt, že Srbové pochytili některé velice dobré praktiky komunikační bezpečnosti (COMSEC) od jugoslávské armády, a nedostek srbsko-chorvatských lingvistů udělalo sledování Srbů relativně složitým. NSA se ale odradit nenechala. Americký velitel 250.Brigády vojenské rozvědky řekl, že když zaměřoval frekvence srbských vysílaček, slyšel Srby říkat „Poslouchají nás.“ K tomu plukovník Charles Green dodal: „Opravdu.“ Srbové byli podle Greena opatrní. „Věděli, že jsme v SIGINT nejlepší na světě. Nejsme vševidoucí, ale jsme velice dobří.“

A nemyslitelné je, že o pár let dřív, některá data NSA byla sdílena s takovými partnery IFOR jako bylo Rusko a Polsko. Velitel Ruského kontignentu, plukovník Alexander Lentsov, byl s kvalitou americké informace zaujat. Mimo jeho dosah byly metody a zdroje zpravodajských dat NSA. Ačkoliv NSA poskytla Rusům přikrášlené infomrace (nejspíš i neochotně), ujistili se, že Rusům nedají ten hlavní klíč.

Ačkoliv sbírání signálů od soupeřících stran v bývalé Jugoslávii bylo pro NSA v době po studené válce v Evropě prioritou, dalším hlavním úkolem agentury je aktivní sbírání ekonomických informací v Evropě. Bad Aibling a Gablingen kromě monitorování Východní Evropy také zachycují finanční informace z Rakouska, Švýcarska, Lucemburska, Lichtenštejnska a Středního východu. Protože takové informace často zahrnují německé společnosti, NSA trvá na nezávislé možnosti SIGINT v Německu.

Jeden bývalý zaměstnanec NSA, který používal pseudonym Lseter Curren, prohlásil, že NSA běžně poslouchá komunikace v Německu a Švýcarsku z odposlouchávacích zařízeních v Německu. Prohlásil, že jistá telefonní čísla jsou uložena v paměti zachycovacích počítačů NSA a další dodatečný program sleduje klíčová slova a fráze jako „drogy“, „praní peněz“ a jistá patřičná jména přes dálnopis, fax, hlas a eletkronickou poštu.

 “Curren” také řekl, že NSA vybavila některé běžné telefony dovezené z USA speciálními štěnicemi. Řekl, že NSA může vytočit napíchnutý telefon aniž by telefon zvonil. Odposlouchávač pak může aktivovat v telefonu vysílač, který odposlouchává celou místnost.

Evropské odposlouchávací aktivity NSA se zdají být namířeny na Švýcarsko. Bad Aibling a Gablingen jsou obě v dohledu na mikrovlnné spojení Bernu a Curychu. Monitorování tohoto spojení mohlo být důležitým v odhalení švýcarského vládního skandálu v roce 1988. NSA očividně sledovala komunikace Shakarchi Trading A.G., firmy vlastněné Libanoncem Mohammeden Shakarchim, protože byla velkou pračkou peněz. NSA ani snad překvapena nebyla, když zachycené komunikace odhalily, že jedním z hlavních zákazníků Shakarchi Tradingu byla CIA. Na taková odhalení si NSA už zvykla po výsledku jejího sledování mezinárodních finančních transakcí dalších společností jako byly Bank of Credit and Commerce International (BCCI) a Banca Nazionale del Lavoro (BNL). Obě banky byly zapojeny v peněžních manipulacích řízených CIA.

V roce 1988 NSA zachytila telefonní hovor švýcarské ministryně spravedlnosti Elisabeth Koppové jejímu manželovi, Hansi W. Koppovi, viceprezidentovi Shakarchi Trading. Kloppova svého manžela varovala, že společnost je vyšetřována jako komplic v Shakarchiho aktivitách. I když Švýcarsko nebylo partnerem SIGINT, NSA přes Americký Protidrogový úřad upozornila švýcarské úřady na střet zájmů. Kloppová nakonec rezignovala kvůli údajnému zneužití tajné informace.

K jejímu rozčarování NSA pečlivě sleduje švýcarské komunikace. Kromě sledování mikrovlnných přenosů z Bernu do Curychu z Bad Aiblingu a Gablingenu jsou ze základny Amerického Letectva něměckém Ramsteinu zachycovány telekomunikace v Basijeli. Telekomunikace v Luganu v jižním Švýcarsku jsou zachycovány stanicí pro mikrovlnné zachycování ve vojenské zóně v malé italské alpské vesnici Sorico, severně od jezera Lomo a blízko švýcarského telekomunikačního mikrovlnného centra na vrcholu Mount Generoso v kantonu Ticino.

NSA si také vytvořila úzký pracovní vztah s aktivitami SIGINT BND mimo Německo. Do roku 1993 BND a španělská zpravodajská služba CESID (Centro Superior para la Informacion dela Defensa) společně ovládaly stanici pro zachycování podmořských kabelů na španělském jižním pobřeží. Transatlantické mořské kabely ze Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Velké Británie a Západní Afriky směřují do španělského atlantického pobřeží u Jimeny. Stanice BND s CESID, krycím jménem „Eismeer,“ byla umístěna u Cadizu, kde mikrovlnné spojení přepravuje přenosy nad zemí. Německo-španělské zachycování kabelů bylo očividně předáno NSA.“

V Německu se v současné době staví nová základna americké armády, kterou bude používat i NSA. Ve Wiesbadenu bude za 124 milionů stát nové Centrum pro upevňování informací, kde  budou kanceláře odolné štěnicím a hi-tech kontrolní centrum. Hned jak bude zařízení dokončeno, tak se uzavře komplex v Darmstadtu. Podle Spiegelu jsou zařízení stavěna výhradně Američany, kteří mají bezpečnostní prověrky. Dokonce i materiál pochází z USA.

Turecko změnilo ohledně kurdské samosprávy názor

Takže, Erdogan napřed prohlásí, že Turecko bude Kurdy varovat, Muslim pak odejde z rozhovorů s tím, že Turecko poskytne Kurdům pomoc a případně i jejich samosprávu uzná. Jinými slovy, pěkně to smrdí. Syrští Kurdové mezitím uspořádali  v Irbilu protest proti tureckému vyzbrojování extrémistů.

n_51439_4

Turecko souhlasilo s dočasnou samosprávou pro syrské Kurdy, řekl T24 jeden z lídrů Strany demokratické unie.

“Činitelé mi řekli, že Turecko uzná kurdskou autonomii v Sýrii, pokud ji Vysoká Kurdská rada ohlásí po dosažení dohody se Syrskou národní Koalicí.“ řekl Salih Muslim o svém nedávném výletu v Ankaře.

Turecko údajně souhlasilo s vytvořením provizorní administrace v severní Sýrii, kde budou zahrnutí další regionální skupiny jako Arabové, Turkmeni a Asyřané.

V rozhovoru, který se objevil v sobotu, Muslim potvrdil, že měl s tureckými činiteli velice pozitivní rozhovor.

“S touto schůzí můžeme říct, že se otevřela nová stránka. S Tureckem není žádná krize důvěry.“ řekl.

Během schůze s tureckými činiteli byl Muslim několikrát varován, že by se PYD neměla zapojovat do aktivity, který naruší tureckou pohraniční bezpečnost.

http://kurdpress.com/En/NSite/FullStory/News/?Id=5058#Title=%0A%09%09%09%09%09%09%09%09Ankara%20agreed%20to%20Syria%20Kurds%20conditional%20autonomy:%20Muslim%20%0A%09%09%09%09%09%09%09

Saúdský král zaplatil za Mursího svržení 1 miliardu dolarů

Saúdská Arábie teď dělá to, co dělal předtím Katar. Nejspíš na žádost šéfs CIA Šejka Brennana.

13920507000518_PhotoI

Saúdský aktivista Mujtahid, který získal velkou pozornost za svou kampaň proti saúdské vládě na Twitteru, ve svých posledních tweetech uvedl, že vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdel Fatah Al-Sisi, který je teď ministrem obrany, dostal 3.června od Saúdské Arábie pomoc ve výši jedné miliardy dolarů za to, že odstraní z moci Mursího.

Mujtahid napsal, že se saúdská vláda v současné době obává, že Al-Sisi nedokázal úspěšně vytvořit nové prostředí, když miliony Mursího stoupenců pokračují v protestech po celém zemi a volají po Mursího návratu, uvedla televize al-Alam.

“Král Abdulláh ví, že selhání převratu v Egyptě bude pro něj znamenat katastrofu, protože jakákoliv vláda bude silnější a přijme anti-saúdské politiky.“ napsal.

Dodal: „Proto je Král Abdulláh jedním z podporovatelů neomezeného využití síly při zásahu na protestující, i když to vede ke smrti tisíců nebo dokonce desítek tisíců lidí.“

“Král Abdulláh nejenže převrat podporoval a snažil se přesvědčit druhé, aby přijali nové změny, Sisimu také pomohl, aby se svých nejdůležitějších obav nemusel obávat.“

“Sisi se bál, že krize zlomí ekonomiku a ublíží to reputaci převratu, a tak mu Král Abdulláh slíbil dostatek pomoci na zátah proti zastáncům zákona.“

Mujtahid se domnívá, že to, co egyptská armáda dostávala do teď, je jen malou částí toho, co bylo saúdským režimem slíbeno, a podle jeho zjištění „je toho na cestě víc.“

Řekl, že saúdský král využivá své politické, finanční a mediální síly, aby americké a evropské činitele přesvědčil, aby se k egyptské krizi nestavěli razantně a učinili dostatečné komentáře, aby ovládali veřejné mínění ve svých zemích.

I když byl Mursí odstraněn z moci sílou armády, žádná ze západních zemí to neuznala jako převrat.

http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13920507000986

Byl Mursí zapojen v útoku na americký konzulát v Benghází?

photo
Zpráva libyjské rozvědky.

Nové důkazy ohledně útoku na americký konzulát v Benghází, který stál v popředí pašování zbraní do Turecka a následně do Sýrie, naznačují, že útok mohl nařídit svržený egyptský prezident Mohammad Mursí. Mursí je zadržován egyptskou armádu a byl obviněn z podporování Hamásu. Důvodem jeho zadržení ale také může být fakt, že by mohl prozradit detaily týkající se Benghází.

26.června několik arabských médií citovalo zprávu libyjské rozvědky, kterou pro libyjského ministra vnitra připravil její šéf Mahmoud Ibrahim Sharif. Dokument probíral předčasná zjištění týkající se egyptské buňky, který byla v útoku na konzulát zapojena. „Na základě přiznání některých lidí z místa činu, bylo zatčeno šest lidí, všichni Egypťané z džihádistické skupiny Ansar al-Sharia.“ stojí ve zprávě.

Během výslechu členové džihádistické buňky prozradili informace ohledně finančních zdrojů skupiny a plánovačů události. „Mezi těmi prominentními postavami, jejichž jména byla zmíněna členy buňky během výslechu, byli: egyptský prezident Mohamed Mursí; kazatel Safwat Hegazi; saúdský byznysmen mansour Kadasa, vlastník satelitní stanice Al-Nas; egyptský šejk Muahammad Hassad; bývalý prezidentský kandidát Hazim Salih Abu Isma’il…“

Kromě této zprávy byl v Americkém Kongresu také představen videodůkaz týkající se Mursího zapojení. Ačkoliv je to těžko srozumitelné, v následujícím videu, který měl být natočen po útoku na konzulát, jedna osoba prohlásila: „Řekl jsem, aby nikdo neutíkal, Dr.Mursí poslal auto. Právě přijelo.“ (sayara doktor mursi ba-at-ha taw waslah)

Ohledně těchto důkazů můžeme také předpokládat, že vzhledem k záznamu lidských práv libyjských „bezpečnostních složek“ mohla být přiznání vymučená. Mursí byl ale skutečně podporovatel terorismu. Hned po svém jmenování prohlásil, že se chce postarat o osvobození „Slepého Šejka“ Abdula Rahmana z amerického vězení. Rahman chtěl odpálit budovu OSN a Hollandův tunel. Mursí se také postaral o činy většiny džihádistů na Sinaji. Ansar al-Sharia, která stojí za vraždami opozičních politiků v Tunisku, a která byla zapojena v útoku na americký konzulát, založila z bývalých vězňů také svou buňku v Egyptě. Všichni džihádisté byli propuštěni právě pod Mursím. Takže z tohoto pohledu se dá vyvodit, že něco na něco může být.

Mursí je v současné době zadržován kvůli teroristickým spojením a vyšetřován kvůli hromadnému útěku vězňů z egyptské věznice. Hlavním důvodem jeho zadržování také může být fakt, že by mohl prozradit detaily ohledně Benghází. Tomuto faktu také nasvědčují stavy lidí z Mubarakova režimu. Bývalý egyptský prezident Hosni Mubarak bojuje o život a jeho pobočník Šejk mučitel Omar Suleiman zemřel během zdravotní prohlídky ve Spojených státech. Oba měli dostatek informací o aktivitách CIA v Egyptě, včetně převozu muslimských vězňů k mučení. Z mučícího programu CIA už také vymyzel Assef Shawkat, který vedl stejný program v Sýrii. Zemřel ve stejnou dobu jako Šejk mučitel během bombového útoku na schůzi vrchního štábu syrské vlády 17.srpna 2012. Tento útok počal invazi rebelů do Damašku.