Analytik a expert na Střední východ a střední Asii Mahdi Darius Nazemroaya sdílel v rozhovoru pro turecký Aydilnlik Daily své poznatky okolo tureckého korupčního skandálu.
Kam hádka mezi AKP a Gülenisty povede?
Skandál Halkbank odhaluje korupci AKP a rostoucí vnitrostranický boj. Nemyslím si, že po rezignaci Hakana Şüküra gülenistická část AKP kompletně opustila stranu. Domnívám se, že „hluboká strana“ uvnitř AKP pořád zůstává a až nastane správný čas, ukáže svou tvář.
Myslíte si, že část mocné strany přivede AKP na kolena?
Netýká se to jen gülenistů, myslím, že proti Erdoganovi nastanou individuální kroky z Hnutí národní vize (Milli Görüş). A samozřejmě napětí mezi křídlem Národní vize uvnitř AKP a gülenisty může vzrůst. Je jasné, že rebélie proti Erdoganovi a jeho vedoucím lidem může nastat.
Čekají tyto části na správnou dobu?
Lokální volby v roce 2014 přidají polena do ohně, protože pád AKP se stane ještě více jasnějším, podpora strany byla narušena.
Navázal Erdogan úzký kontakt s Ruskem a Íránem, protože očekával tento výsledek?
Myslím, že obě strany hledají podporu různých hráčů, včetně těch externích. Je důležité zdůraznit, že korupční a úplatkářský skandál nastal ve stejnou dobu, kdy se Turecko tiše snaží odklonit od chybných politik, které byly zastávány od tzv.“Arabského jara“ v roce 2011. Premiér Erdogan a ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu se snaží obrátit na „Politiku žádných problémů“ se sousedními zeměmi z roku 2011 znovuvybudováním vztahů s Ruskem s Íránem.
Po pro-americké politice…
Ano, tohle je dokonce jeden z důvodů, proč Erdogan požádal ruského prezidenta Putina o připojení Turecka k Šanghajské radě pro spolupráci a opouští všechny myšlenky ohledně tureckého členství v Evropské unii v době, kdy je země označovaná jako plný člen organizace. Tento problém dává věrohodnost myšlence, že gülenisté jsou spojenci USA a Izraele. Neměli bychom ale zapomínat, že premiér Erdogan byl spojen s USA a Izraelem stejně jako gülenisté, otevřeně i tajně.
Írán a AKP se neshodují ve spoustě věcí, jako např. ohledně Sýrie. Jedna straně je většinou pro-americká a druhá anti-americká. Jak to, že jsou uskutečňovány hluboké obchodní vztahy?
Írán a Turecko jsou spolu spojeny historicky, etnicky, lingvisticky, kulturně a ekonomicky. Je možné, že Ankara a Teherán zaujmou ohledně Sýrie jiné pozice. A znovu, výkyvy pro politické vztahy obou zemí jsou možné. Žádná ze stran ale nemůže dramaticky narušit nespočetné vztahy tureckých a íránských společností nebo změnit vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou velkými obchodními partnery.
V tomto ohledu musíme zvážit poškození turecké ekonomiky následkem amerických a evropských sankcí na Írán. Turecko navíc potřebuje íránskou energii. I když Washington po Turecku chce, aby přerušilo energetické vazby s Íránem, ví, že to poškodí tureckou ekonomiku. Z tohoto důvodu se turecká vláda a obchodní kruhy snaží ochránit své energetické a ekonomické vazby s Íránem. Dokonce vystupovaly jako tajná „zadní vrátka“ pro Írán, aby se přes sankce přenesly.
Takže, pokud Gülenisté spustili operaci proti íránskému muži, Rezovi Zarrabovi, proč Írán zatkl Zarrabova šéfa Babeka Zanjaniho?
Skandál s Halkbank odhaluje, že obchodní vztahy pokračovaly tajně. Podle mně je důvod pro Zanjaniho zatčení následující: když se tajné obchody obou zemí stanou jasnými, íránští činitelé by ukázali, že lidi, kteří tento obchod provozovali, na těchto dohodách vydělali hodně peněz.
http://www.aydinlikdaily.com/%E2%80%98%E2%80%98Operation-Began-as-AKP-Battled-to-Save-Self%E2%80%99%E2%80%99-1837
